Pane Ježíši Kriste, Bože náš, pro modlitby svatých otců našich, smiluj se nad námi.
Požehnaný Bůh náš v každé době, nyní i vždycky a na věky věků.
Amen
Sláva tobě, Bože náš, sláva tobě.
Králi nebeský, Utěšiteli, Duchu pravdy, který jsi všude a všechno naplňuješ, Poklade dobra a Dárce života, přijď a přebývej v nás, očisti nás od každé poskvrny a spas, Dobrotivý, naše duše.
Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.
Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.
Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu,
I nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Přesvatá Trojice, smiluj se nad námi. Pane, očisti nás od našich hříchů. Vládce, odpusť nám naše nepravosti. Svatý, přijď k nám a uzdrav nás pro své jméno z našich nemocí.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu,
nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Tropary hl. 6:
Smiluj se nad námi, Pane, smiluj se nad námi, neboť žádná jiná slova nemáme, jen touto modlitbou k tobě my, tví hříšní služebníci, Vládce, voláme, smiluj se nad námi.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu,
Ctihodný svátek tvého proroka, Pane, * ukázal chrám jako nebe, * neboť spolu s anděly * lidé se radují: * na jeho přímluvu, Kriste Bože, * veď náš život v pokoji, * abychom ti zpívali: Aleluja.
I nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Pro velké množství mých prohřešení, Bohorodičko, * k tobě se utíkám, Čistá, * neboť potřebuji záchranu. * Navštiv mou slábnoucí duši * a pros svého Syna a našeho Boha, * aby mi daroval odpuštění bídných skutků, * které jsem vykonal, * jediná požehnaná.
Střídá se kněz a čtec po 10 zvoláních Pane smiluj se
Pane smiluj se. 40x.
Modlitba k svaté Životodárné Trojici:
Přesvatá Trojice, Bože a Tvůrce celého světa, podpoř a naprav moje srdce, aby s rozumem začalo číst a s dobrými skutky zakončovalo tyto Bohem vnuknuté knihy vyslovené Svatým Duchem skrze ústa Davida, které chci nyní předčítat, já nehodný. Znajíc svou nevědomost padám před tebou a modlím se k tobě prosíc o pomoc: Pane, řiď mou mysl a upevni moje srdce, abych se neznepokojoval pro slova svých úst, ale těšil se z chápání toho, co přednáším a připravil se na konání dobrých děl, kterému se učím a říkám: Kéž bych byl osvícený dobrými skutky a na soudu stál po tvé pravici spolu se všemi tvými vyvolenými. A nyní, Vládce, požehnej, abych s povzdechem v srdci svým jazykem zpíval, takto říkajíc:
Pojďte, pokloňme se králi, našemu Bohu.
Pojďte, pokloňme se Kristu králi, našemu Bohu.
Pojďte, pokloňme se a padněme před samým Pánem Ježíšem Kristem, králem a Bohem naším.
Nyní se chvíli zastav, než se utiší všechny tvé smysly. Potom začni bez naléhavosti a bez lenosti s pokorou a zkroušeným srdcem a modli se tiše a rozumně i vnímavě a nespěchej, aby i rozum chápal přednášené.
Žalm 77
Slyš, můj lide, mé naučení, * nastav uši slovům mých úst!
Otevřu k průpovědi svá ústa, * vyložím tajemné události z pradávných dob.
Co jsme slyšeli a poznali, co nám otcové vyprávěli, * nezatajíme jejich synům,
příštímu pokolení budeme vypravovat slavné Hospodinovy činy * i jeho moc, podivuhodné skutky jím vykonané.
Dal totiž Jakubovi nařízení a stanovil příkaz pro Izraele, * aby o tom,co poručil našim otcům, poučili své syny.
Má to znát příští pokolení, * synové, kteří se narodí, mají to vyprávět svým dětem,
aby vložili svou důvěru v Boha, * aby nezapomněli na Boží skutky a zachovávali jeho nařízení.
Aby nebyli jako jejich otcové, * vzpurné a zatvrzelé pokolení,
pokolení nestálého srdce, * jehož duch nebyl věrný Bohu.
Efraimovci, dovední lukostřelci, dali se na útěk v den bitvy.* Nezachovali Boží smlouvu, odmítli jednat podle jeho zákona.
Zapomněli na jeho skutky, * na podivuhodné činy, které jim ukázal.
Před jejich otci způsobil divy * v egyptské zemi na taniské pláni.
Rozdělil moře a převedl je, * postavil vody jako násep.
Za dne je vedl oblakem, * po celou noc světlem ohně.
Rozštěpil skály na poušti * a hojně je naplnil proudem vody.
Potokům dal vytrysknout ze skály * a vodě dal téci jak řekám.
Přece však proti němu hřešili dále, * nepřestali na poušti urážet Nejvyššího.
Pokoušeli Boha ve svém srdci, * když žádali pokrm podle své choutky.
Pohrdlivě mluvili proti Bohu, řekli: * „Dokáže Bůh prostřít stůl zde napoušti?
Ano, udeřil do skály, že vytekla voda a potoky se rozlily: * ale dovede dát i chléb či opatřit maso svému lidu?
„Proto se Hospodin rozhněval, když to slyšel, * a oheň vzplanul proti Jakubovi,
i hněv vzkypěl proti Izraeli,* že nevěřili v Boha, nedůvěřovali v jeho pomoc.
Poručil tedy mrakům nahoře a otevřel brány nebes, * seslal na ně déšť many, aby se najedli, a dal jim nebeský pokrm.
Člověk jedl chléb silných, * pokrm jim poslal do sytosti.
Východnímu větru dal vanout z nebe * a svou mocí přivedl vítr od jihu.
Jak by to prach byl, seslal na ně déšť masa, * jak by to byl mořský písek, dal jim pernaté ptáky.
Padli do jejich tábora, * kolem jejich stanů.
Jedli a důkladně se nasytili, * po čem toužili, jim splnil.
Neukojili ještě svou choutku, * ještě měli pokrm ve svých ústech,když proti nim vzkypěl Boží hněv:
pobil jejich siláky, * zahubil izraelské jinochy.
Přes to vše hřešili dál a * nechtěli věřit jeho divům.
Tu náhle ukončil jejich dny, * jejich léta nenadálou zhoubou.
Když je hubil, hledali ho, * obraceli se a sháněli se po Bohu.
Vzpomínali si, že Bůh je jim skálou, * že Nejvyšší, Bůh, je jim zachráncem.
Lísali se k němu ústy, * ale svým jazykem mu lhali,
neboť jejich srdce nebylo k němu upřímné * a nebyli věrni jeho smlouvě.
On však milostivě odpouštěl vinu a nehubil je, * často potlačoval svůj hněv a nedal zcela vzplát své nevoli.
Pamatoval na to, že jsou jen tělo, * jen vánek, který se rozplyne bez návratu.
Kolikrát ho popouzeli na poušti, * urazili na stepi!
A znovu pokoušeli Boha * a Izraelova Svatého rozhořčili.
Neměli na paměti jeho pomoc, * den, kdy je vykoupil od protivníka,
když v Egyptě ukazoval své divy, * své zázraky na taniské pláni:
V krev změnil jejich řeky * a jejich potoky, že neměli co pít.
Poslal na ně ovády, kteří je štípali, * a žáby, které je soužily.
Sarančím dal jejich úrodu * a kobylkám výtěžek jejich námahy.
Vinice jim potloukl krupobitím * a jejich smokvoně zničil mrazem.
Jejich dobytek vydal napospas moru * a bleskům jejich stáda.
Rozpoutal proti nim žár svého hněvu, * rozhořčení, nevoli a soužení,smečku poslů zhouby.
Dal průchod svému hněvu: neochránil je před smrtí, * i jejich dobytek vydal moru.
Pobil všechny prvorozence v Egyptě, * prvotiny mužské síly v Chámových stanech.
Pak vyvedl svůj lid jak ovce, * jak stádo je vedl na poušti.
Vodil je bezpečně, že neměli strachu, * jejich nepřátele však přikrylo moře.
Přivedl je do své svaté země, * k horám, které získala jeho pravice.
Před nimi vyhnal pohany a losem jim určil dědictví,* v jejich stanech usídlil izraelské kmeny.
Pokoušeli však a dráždili Boha, Nejvyššího, * a nedbali na jeho přikázání.
Odpadli a byli nevěrní jako jejich otcové, * zklamali jak zrádný luk.
Do hněvu ho přiváděli svými oběťmi na výšinách, * svými modlami vzbudili jeho žárlivost.
Bůh to slyšel a rozhněval se, * ostře odmítl Izraele: Opustil příbytek v Silo, stan, kde přebýval mezi lidmi.
Vydal do zajetí svou sílu, * svou slávu v moc protivníka.
Odevzdal svůj národ meči, * proti svému dědictví vzplanul hněvem.
Jeho jinochy zhltal oheň, * jeho panny se neprovdaly.
Jeho kněží padli mečem, * jejich vdovy nemohly plakat.
Tu se však probudil Pán jako ze sna, jako rek rozjařený vínem.
Zezadu bil své nepřátele, * stihl je věčnou potupou.
Zavrhl však Josefův stánek a * Efraimův kmen si nevyvolil,
ale vyvolil si Judovo plémě, * horu Sión, kterou si zamiloval.
Zbudoval si svatyni jak nebe, * jak zemi, kterou založil navěky.
Vyvolil si Davida, svého služebníka, * povolal ho z ovčích ohrad.
Když chodil za ovcemi s jehňaty, přivedl ho, aby pásl Jakuba, * jeho národ, Izraele, jeho dědictví.
Pásl je svým bezúhonným srdcem, * vodil je svou rozvážnou rukou.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 78
Bože, pohané vtrhli do tvého dědictví, * poskvrnili tvůj svatý chrám, Jeruzalém proměnili v trosky.
Dali mrtvoly tvých služebníků za pokrm nebeskému ptactvu, * těla tvých zbožných divoké zvěři.
Jejich krev vylévali jako vodu kolem Jeruzaléma, * nebylo, kdo by je pohřbil.
Jsme vydáni pohaně svých sousedů, * na potupu a výsměch svému okolí.
Jak dlouho, Hospodine? Budeš se stále hněvat? * Bude planout tvé rozhorlení jak oheň?
Na pohany, kteří tě neznají, vylij svůj hněv, * na království, jež nevzývají tvé jméno,
neboť zhltali Jakuba, * zpustošili jeho sídla.
Nepřipomínej nám viny předků, * tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc,vždyť jsme tak zbědovaní!
Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména, * vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.
Proč mají říkat pohané: * „Kdepak je ten jejich Bůh?“
Ať se ukáže na pohanech – před našima očima – * pomsta za vylitou krev tvých služebníků.
Ať k tobě přijde vzdychání zajatých, * mocí svého ramene nech naživu odsouzené na smrt.
Sedmkrát odplať našim sousedům do klína pohanu, * kterou tě stihli, Pane!
My však, tvůj lid a ovce tvé pastvy, budem tě chválit navěky, * po všechna pokolení budem vypravovat o tvé slávě.
Žalm 79
Slyš, Izraelův pastýři, * který vodíš Josefa jak ovce.
Skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, * před Efraimem, Benjamínem a Manassem,
probuď svou sílu * a přijď nás zachránit!
Bože, obnov nás, * rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem, * když se modlí tvůj lid?
Nasytils jej chlebem slz * a slzami jsi ho napojil vrchovatě.
Dopouštíš, že se kvůli nám sousedé sváří * a naši nepřátelé se nám posmívají.
Bože zástupů, obnov nás, * rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Révu z Egypta jsi přenesl, * vyhnals pohany a zasadils ji.
Připravils pro ni půdu, * zapustila kořeny a naplnila zemi.
Přikryly se hory jejím stínem * a jejím větvovím Boží cedry.
Vyhnala své ratolesti až k moři * a své úponky až k Řece.
Proč jsi dal strhnout její ohradu? * Všichni ji obírají, kdo chodí kolem.
Pustoší ji kanec z lesa * a polní zvěř ji spásá.
Bože zástupů, vrať se, * shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu!
Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, * výhonek, který sis vypěstoval!
Kdo ji sežehli ohněm a posekali, * ať zhynou hrozbou tvé tváře!
Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, * nad člověkem, kterého sis vychoval.
Už od tebe neustoupíme, * zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.
Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, * rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Žalm 80
Plesejte Bohu, který nám pomáhá, * jásejte Jakubovu Bohu.
Zanotujte píseň, udeřte na buben, * na líbezně zvučící citeru a harfu.
Zadujte do trub v den novoluní, * v den úplňku, v čas našeho svátku.
Takový je příkaz v Izraeli, * je to zákon Jakubova Boha.
Nařízení, které dal Josefovi, * když se postavil proti egyptské zemi.
Slyšel jsem neznámý mně hlas: † „Zbavil jsem jeho šíji břemena, * z jeho rukou jsem vzal koš robotníka.
V soužení jsi volal, a osvobodil jsem tě, † odpověděl jsem ti z hřímajícího mraku, * u vody v Meribě jsem tě zkoušel.
Slyš, můj národe, chci tě napomenout, * Izraeli, kéž bys mě poslouchal!
Nesmíš mít boha jiného, * nesmíš se klanět bohu cizímu!
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, † já jsem tě vyvedl z egyptské země, * otevři ústa a naplním je!
Ale můj národ na můj hlas nedbal, * Izrael mě neposlouchal.
Nechal jsem je tedy v zatvrzelosti jejich srdce, * ať si žijí podle svých nápadů!
Kéž by mě můj národ slyšel, * kéž by Izrael kráčel po mých cestách!
Hned bych pokořil jejich nepřátele, * na jejich protivníky bych obrátil svou ruku.
Ti, kdo nenávidí Hospodina, by mu lichotili, * jejich osud by trval navždy.
Jeho bych však živil jadrnou pšenicí, * medem ze skály bych jej sytil.“
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Žalm 81
Bůh povstává v božském shromáždění, * uprostřed bohů pronáší soud.
„Jak dlouho budete soudit nespravedlivě * a stranit bezbožným?
Zastávejte se utiskovaného a sirotka, * ubohému a chudému pomáhejte k právu!
Vysvoboďte utlačeného a nuzného, * z moci bezbožných ho vytrhněte!“
Nevnímají a nechápou, v temnotě chodí; * kolísají všechny základy země.
Já jsem řekl: „Jste bohy, * všichni jste syny Nejvyššího.
Ale zemřete jako lidé, * padnete jako každý z knížat.“
Povstaň, Bože, suď zemi, * poněvadž ty po právu jsi pánem všech národů.
Žalm 82
Bože, nemlč, nebuď netečný * a neodpočívej, Bože!
Vždyť hle, tvoji nepřátelé se bouří, * kdo tě nenávidí, zvedají hlavu.
Proti tvému lidu osnují pikle * a radí se proti tvým chráněncům.
Říkají: „Pojďme a vyhubme je, že přestanou být národem, * ať se už ani nevzpomene na jméno Izrael!
“Ano, svorně se radí, proti tobě sjednávají smlouvu: * Tábory Edomitů a Izmaelitů, Moabité i Agareni,
Gebalité, Amonité i Amalečané, * Filišťané s obyvateli Tyru.
Také Asyřané se k nim přidružili, * nabídli paže Lotovým synům.
Jednej s nimi jako s Midjanity, * jako se Sisarou a Jabinem u potoka Kišon,
kteří byli zahubeni u Endoru, * stali se mrvou pro zem.
Nalož s jejich velmoži jak s Orebem a Zebem, * jak se Zebachem a Salmunem, se všemi jejich vůdci,
kteří řekli: „Zaberme si Boží kraje!“* Bože můj, ať jsou jako chomáč smetí, jako sláma hnaná větrem!
Jak oheň, který spaluje lesy, * a jako plamen, který sežehuje hory,
tak je zažeň svou bouří * a zastraš je svým vichrem!
Naplň jim tvář hanbou, * aby hledali tvé jméno, Hospodine!
Nechť se zastydí a poděsí navždy, * až se zahanbí a zhynou!
Nechť poznají, že tvé jméno je Hospodin, * že ty jediný jsi Nejvyšší nad celou zemí!
Žalm 83
Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! * Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních,
mé srdce i mé tělo * s jásotem tíhnou k živému Bohu.
I vrabec si nalézá příbytek * a vlaštovka své hnízdo, kde ukládá svá mláďata:
Tvé oltáře, Hospodine zástupů, * můj králi a můj Bože!
Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, * stále tě mohou chválit.
Blaze člověku, jenž u tebe nalézá pomoc, * když se chystá na svatou pouť.
Až půjdou vyschlým údolím, v pramen je změní, * a časný déšť je zahalí požehnáním.
Půjdou se silou stále větší: * uzří Boha bohů na Siónu.
Hospodine, Bože zástupů, slyš mou modlitbu, * popřej sluchu, Jakubův Bože!
Štíte náš, Bože, pohleď, * popatř na tvář svého pomazaného!
Věru, lepší je den v tvých nádvořích * než jinde tisíc:
raději budu stát na prahu domu svého Boha * než přebývat ve stanech bezbožníka.
Neboť Hospodin, Bůh, je slunce a štít: † Hospodin popřává milost a slávu, * neodepře štěstí těm, kteří žijí v nevinnosti.
Hospodine zástupů, * blaze tomu, kdo v tebe doufá.
Žalm 84
Byl jsi milostivý, Hospodine, své zemi, * změnil jsi k dobru Jakubův úděl.
Odpustils vinu svého lidu, * přikryl jsi všechny jeho hříchy.
Zadržels všechno své rozhořčení, * uklidnil jsi žár svého hněvu.
Obnov nás, Bože, náš spasiteli, * odlož svou nevoli proti nám!
Což se navěky budeš na nás zlobit, * roztáhneš svůj hněv na všechna pokolení?
Což nám už nevrátíš život, * aby se tvůj lid radoval v tobě?
Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství * a dej nám svou spásu!
Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh: * jistě mluví o pokoji
pro svůj lid a pro své svaté * a pro ty, kdo se k němu obracejí srdcem.
Jistě je blízko jeho spása těm, kteří se ho bojí, * aby sídlila jeho velebnost v naší zemi.
Milosrdenství a věrnost se potkají, * políbí se spravedlnost a pokoj.
Věrnost vypučí ze země, * spravedlnost shlédne z nebe.
Hospodin též popřeje dobro * a naše země vydá plody.
Spravedlnost bude ho předcházet * a spása mu půjde v patách.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja, aleluja, aleluja. Sláva tobě, Bože. 3x.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Přesvatá Trojice, smiluj se nad námi. Pane, očisti nás od našich hříchů. Vládce, odpusť nám naše nepravosti. Svatý, přijď k nám a uzdrav nás pro své jméno z našich nemocí.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.
Neboť tvé je království i moc i sláva, Otce i Syna i Svatého Ducha, nyní i vždycky a na věky věků. Amen
Tropary hl.6:
Duše moje, která máš lék pokání, * přistup se slzami, vzdychej a volej: * Lékaři duší i těl, osvoboď mě, ty, který miluješ člověka, * od mnohých prohřešení. * Připočti mě k nevěstce, lotrovi a celníkovi: * a daruj mi, Bože, ** odpuštění mých nepravostí a zachraň mě.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu
Nekaji se tak horlivě jako celník * ani jsem nezískal slzy jako nevěstka, * osleplý pochybuji o takové nápravě: * ale skrze tvé milosrdenství spas mě, Kriste, ** ty který miluješ lidi.
I nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Bohorodičko, Neposkvrněná Panno * přimlouvej se za nás u svého Syna s nebeskými silami, * aby nám daroval odpuštění hříchů ** a velké milosrdenství ještě před naším koncem.
Pane smiluj se. 40x.
Modlitba:
Láskyplný Pane, rozsviť v našich srdcích nehasnoucí světlo, tvého božského poznání a otevři náš duchovní zrak, abychom chápali nauku tvého evangelia. Vlož do nás bázeň před tvými přikázáními, abychom přemáhali žádosti těla, vedli duchovní život a ve všem smýšleli a konali tak, jak se to líbí tobě. Vždyť ty jsi světlo našich duší a těl, Kriste Bože, a my ti vzdáváme slávu i Tvému Otci, který nemá počátek, s tvým přesvatým, dobrým a životodárným Duchem, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.